Sklepy za domem Hlinky 64

Po cestě do hloubi Žlutého kopce se sklepní chodba domu č. 64 mírně zatáčí doleva.

Sklepy za domem Hlinky č. 64 v Brně tvoří menší spletitý labyrint, který byl navíc v různých obdobích propojen se sklepy vedlejších domů. Původním účelem sklepů, který není v současnosti naplněn, bylo skladování vína.

Historie

Předpokládaný původ starších částí podzemních prostor ve střední části ulice Hlinky spadá až do druhé poloviny 18. století, nicméně podle velikosti prostor a charakteru jejich zaklenutí vznikly nejprostornější části vinných sklepů zřejmě až po polovině 19. století. Tehdy již na Hlinkách působilo množství soukromých vinařství, jež do Brna přivážela víno z Moravy i zahraničí. Řada vinařství na Hlinkách byla v provozu až do 2. světové války a v některých případech i po ní až do znárodnění a uzavření prakticky veškerých brněnských vináren.

Objem vína, který skrze sklepy na Hlinkách proudil, byl z dnešního pohledu nepředstavitelně velký. Od roku 1937 byla dokonce v provozu speciální železniční vlečka napojená na zastávce Výstaviště na tramvajovou síť, která umožňovala dovoz železničních cisteren s vínem vlakem na hlavní nádraží v Brně a odtud dále tažených tramvajovou lokomotivou až ke sklepům na Hlinkách. V průběhu 20. století došlo zřejmě také k propojení zadní části sklepení spojovací chodbou s vinnými sklepy za sousedním domem č. 62 a oddělení zadní a přední části zděnou příčkou. To mohlo souviset mj. s povinností zajistit během války dva nezávislé vstupy do podzemních prostor využívaných jako protiletecké kryty.

Po znárodnění soukromých podniků ve 2. polovině 40. let 20. století došlo k uzavření prakticky veškerých vináren v Brně a většina sklepů na Hlinkách sloužila jako sklady pro potřeby národních podniků nebo obyvatel bytů ve znárodněných domech. Takový osud potkal i sklepení za domem Hlinky 64, které je dodnes sporadicky využíváno jako soukromý sklep. Jeho užitečnost je ovšem v současném stavu malá.

Hlavní sklepy za domem č. 64 tvoří pravoúhlé uspořádání ve tvaru písmene T. Zatímco levá část na snímku zasahuje pod původní dům č. 64 poněkud vystupující do ulice Hlinky, na jehož místě jsou od let garáže (do výklednku s policemi zřejmě původně ústilo schodiště z povrchu), z pravé části dnes ústí na povrch dodatečně vybudovaná chodba se schodištěm na dvůr současného domu.

Popis

Sklepení tvoří nepravidelnou strukturu chodeb o výšce okolo 3 m vyzděných cihlami a zaklenutých půlkruhovou nebo mírně sploštělou valenou klenbou. Základní prostor vytváří v půdorysu tvar písmene T při pohledu od západu. Pravá část horní příčky písmene T byla zřejmě přístupná z původního domu č. 64, který byl zbourán nejpozději v období 2. světové války, pravděpodobně ale již dříve po roce 1906 (dům byl poněkud vysunut do ulice oproti uliční čáře tvořené okolními domy a překážel tramvajové i silniční dopravě). Hlavní chodba pokračovala přes levou část horní příčky písmene T přibližně kolmo k ulici do hloubky Žlutého kopce, později byla však přezděna příčkou a propojena spojovací chodbou se sklepením za domem č. 62.

V zadní části se chodba nejprve táhlým obloukem stáčí doprava, posléze z ní odbočuje spojovací chodba ke sklepům domu č. 66 a po mírném stočení zpět doprava chodba končí v místnosti původně oddělené dveřmi, ze které k povrchu stoupá úzký komín. Obě spojky (jižněji umístěná na východ a seveerněji umístěná na západ) mají menší profil a jejich využití se v průběhu času měnilo.

Hlavním skladovacím prostorem byl zřejmě svislý dřík písmene T, jeho vodorovná příčka a z ní k východu vybíhající menší místnost, zakončená slepě. Po zbourání původního domu č. 64 byla hlavní část přibližně uprostřed dříku zpříástupněna nově proraženou chodbou a schodištěm ze dvora moderního domu Hlinky č. 64.

Původní porcelánová svítidla pochází pravděpodobně z doby největšího rozkvětu vinařství na Hlinkách, tedy 30. let 20. století. Dávno jsou už mimo provoz.

Spolana Neratovice patřila a stále patří mezi největší české chemičky, vyrábějící širokou škálu produktů. Třeba nemrznoucí směs Fridex, kterou si tu uložil neznámý motorista už před desítkami let. Stále ještě nezmrzla.

Třetí příčka pomyslného písmene T se noří hlouběji pod masiv Žlutého kopce. Chodba končí sekundární zazdívkou, za níž následuje zadní část sklepení, v průběhu 20. století připojená ke sklepení za sousedním domem č. 62.

Pohled skrze příčku, která rozdělila sklepy za domem č. na přední a zadní část. Osvětlený prostor je tvořen písmenem T do směrem ulice, tmavá zadní část byla dodatečně připojena ke sklepům domu Hlinky 62.

Chodba mírně zahýbá nejprve doleva a posléze zpátky doprava. Před jejím koncem odbočuje k západu další chodba, zřejmě původně spojka do sklepů za domem č. 66.

Za spojovací chodbou k západu se nachází nejhlubší část sklepení, oddělená zdmi z betonových bloků na místě někdejších dveří.

V místnosti zaujme komín, který zřejmě umožňoval vytápět část podzemních prostor, a záhadná čtveřice písmen vyrytá do poměrně tvrdé sprašové horniny tvořící zadní stěnu chodby.

Dvojice písemn HO a SC na zakouřené stěně snad odkazují ke jménům majitelů nebo provozovatelů vinného sklepa. Jejich skutečné stáří neznáme, ale tvarově by dobře zapadla i do 18. století.

Poměrně hluboko v podzemí se nachází také další spojovací chodba, mířící tentokrát k západu. Zajímavá je nejen neobvyklou černou omítkou na cihlových stěnách, která snad měla vylepšit izolační schopnosti chodby, ale také moderní zazdívkou na konci. Tím zřejmě procházela do dalších sklepení, tentokrát za domem č. 66.

Zdroje

1. Svoboda, A.: Brněnské podzemí III. Vydal R-ateliér, Brno. ISBN: 978-80-902985-2-1.
2. Brnak.net: Vlečky na ulici Hlinky. Dostupné z https://www.brnak.net/index.php?id=poul4_txt.